Avstroslavizm

Iz Medžuviki, svobodnoj enciklopedije
Jump to navigation Jump to search
Narody Avstro-Vugrije, karta 1911 roka

Avstroslavizm bylo intelektualno i gradžansko-politično dviženje v Avstrijskoj imperijě, ktoro nastavilo cělju polučenje ravnopravnosti i avtonomije slovjanskyh narodov i jih objedinanja na federacijnyh osnovah pod monarhijeju Habsburgov. V svojem mněnju privrženy avstroslavizma odobčili se od ideologije i politike separatizma, panslavizma, rusofiljstva. Ako doktrina avstroslavizm byl sformovany v 40. rokah 19. stolětja v odzyv na stvorjenja němečskoj državy i pristupjenja v jej susědnyh slovjanskyh ozemj.

Počinateljami avstroslavizma byli češski dějatelji Karel Havliček Borovski i František Palacki. Avstroslavistsky pomysly dostali poznanje na Slovjanskom sjezdu v Pragě v 1848 roku i byli osnovoju jego dokumentov — «Poklika slovjanskym narodam Avstrije» i «Manifesta evropejskym narodam».

Imperska vlada ignorovala požedanja avstroslavistov, ale pomysly avstroslavizma ostavali v programah raznyh narodnyh ustrojstv i političnyh partij Avstrije do Prvoj světovoj vojny. V tom samom vrěmenu avstroslavizm, ktory s 60. rokov 19. stolětja byl jednoju iz form avstrijskogo federalizma, byl kritikovany revolucijnymi silami v samoj Avstro-Vugrijě i v zagranicě za jego podpor imperskogo stroja vlady.

Kniževnost[izměniti | izměniti kod]

  • Vaclav Začek (1968). K dejinam austroslavismu rakouskych Slovanu (na češskom). Slovanske historicke studiе.
  • Освободительные движения народов Австрийской империи: Возникновение и развитие (na russkom). 1980.
  • Andreas Morič (1996). Der Austroslavismus (na němečskom).

Vněšnje linky[izměniti | izměniti kod]