Jan Herkelj

Iz Medžuviki, svobodnoj enciklopedije
(Bylo prěadresovano iz Jan Herkel)

Jan Nepomuk Herkelj (slovač.: Ján Nepomuk Herkeľ; 1786 — do 1853) byl slovačsky nacionalist, advokat i pisatelj.[1]

Byl rodženy v selu Vavrečka, Madjarsko kraljevstvo, 22 januara 1786 roka. Zakončil kurs filozofije i prava v Peštu, kde rabotal advokatom do 1830 roka. Naležal do kruga slovačskyh nacionalistov v Peštu, srědiščem ktorogo byl Martin Hamuljak. V 1827 roku, kogdy vlada nakazala bičevati městnyh obyvateljev-Slovakov za izražeńje slovačskyh narodnyh čuvstv, Herkelj sostavil dlja njih peticiju do Kraljevogo madjarskogo naměstničskogo sověta, v ktoroj on osudil nezakonne dějańja sudjev i vse dějańja po madjarizaciji.

Herkelj byl aktivny takože v jezykoznavstvu. V 1826 roku on opublikoval v Budě trud na latinskom jezyku Elementa universalis linguae Slavicae («Osnovy universalnogo slovjanskogo jezyka»), v ktorom on propagoval nudžu v stvorjeńju objedinjenogo vseslovjanskogo jezyka. Jezyk Herkelja koristal latinsky alfabet, imal 7 padežev, mnogo tipov glagolov i vrěmen. Na jezyk byli prěvedene russke, poljske i slovačske pěsnje.

On vratil se k filologičnym pytańjam v 1836 roku v almanahu «Zora» («Zorja»), kde v članku «Premena» («Prěměna») proboval stvoriti oddělny slovačsky pisemny jezyk, ktory različal se od lingvističnoj normy Antona Bernolaka. Tymže rokom možno datovati rukopisnu latinsku skicu Herkelja o prosbě pozvoliti publikovati gazetu «Noviny slavianské» («Slovjanske noviny»), dlja ktoroj on by byl izdateljem i redaktorom.

Herkelj umrel do 1853 roka kolo Budapešta.

Iztočniky[izměniti | izměniti kod]

  1. Parenička, Pavol; Ďuranová, L̕udmila, red. (2007). "HERKEĽ, Ján Nepomuk". Biografický lexikón Slovenska. III. Martin: Slovenská národná knižnica, Národný biografický ústav. ISBN 978-80-89023-15-8. OCLC 52928443.

Vněšnje linky[izměniti | izměniti kod]